O mně

Skialpinista, cyklista, horolezec nebo běžec? Všechny tyto sporty mám rád a určitě mě dost popisují. V létě sednu na kolo a jezdím, kam se mi zachce. Nebo běhám, ať už na tréninku nebo na vlak, protože nestíhám. Jindy zase dobývám všelijaké vrcholy hor a v zimě se nejčastěji pohybuji na skialpech. Na těch často závodím v českých horách či v Alpách. Pár věcí ale mají všechny tyto sporty společné. Adrenalin, příroda, pohyb… znáte to. Ať už trénuji anebo někde zápolím s ostatními závodníky, nejvzácnější je pro mě ten pocit svobody, když jsem v hlubokém tichém údolí anebo na vrcholkách malebných hor. Přes léto se většinou připravuji na kole a běhám. Často cestuji, hlavně za přírodou a horami. V cyklistice také závodím. Mám za sebou řadu úspěchů, mezi které patří například několikanásobné vítězství na českém poháru horských kol XCM na středních tratích. Nedílnou součástí mojí ,,letní mimosezony“ je i vysokohorská turistika.

Už od mala mi bylo jasné, že ze mě zpěvák asi nebude. Nicméně kapely jako Iron Maiden, Black Sabbath nebo Metallica mi pomáhají zvyšovat tepovku při tréninku aspoň skrze sluchátka. Sport jsem měl rád už jako malý kluk. Začal jsem fotbalem, pokračoval atletikou a brzy se dostal k cyklistice a samotnému skialpinismu. K němu mě dovedl můj táta, když mi bylo teprve devět let. Šel jsem tehdy ještě na sjezdových lyžích s pomocnými adaptéry z Horních Míseček směrem na Zlaté Návrší. A byla to sranda, hlavně ten sjezd teda! Ovšem časem jsem si našel zalíbení i ve výstupu a začal se tomuto sportu věnovat více a více. První závody jsem absolvoval v Rokytnici nad Jizerou, kde se každoročně koná závod O Dřevěného Krakonoše. Závod jsem tenkrát na střední trati vyhrál, což mě jen utvrdilo v tom, že chci na pásech trávit více času. Postavil jsem se tedy v březnu na startovní čáru na MČR ve skialpinismu ve Špindlerově Mlýně, kde jsem mezi kadety zvítězil. Sezonu 2021/22 jsem tak uzavřel, jak nejlépe šlo a tušil jsem, že ta další bude ještě úspěšnější.

Na základě výsledků z minulé sezony mi na začátku podzimu 2022 přišla zpráva od Káji Grohové ohledně nominačních závodů na EYOF (Evropský olympijský festival mládeže). Odjel jsem tedy trénovat pod vedením Radara (Radoslava Groha) společně s Michalem Strejcem a Ondrou Nenadálem na ledovec do Rakouska. Od zkušenějších kluků jsem toho dost odkoukal a možná i to přispělo k tomu, že jsem se později úspěšně nominoval a odjel do Itálie na již zmiňovaný EYOF. Díky solidním výsledkům z EYOFu jsem se dostal do samotné skialpinistické reprezentace a tu stejnou sezonu ještě odletěl na MS do Španělska. Výsledků, zkušeností, ale hlavně zážitků z těchto obou mých prvních mezinárodních závodů jsem nasbíral nespočet a těšil jsem, až to vše zužitkuji v další sezoně.

Na další skialpovými závody nabitou zimu jsem se chystal na dvou podzimních soustředěních na ledovcích v Alpách. Závodní sezona v zimě 2024 začala hned Mistrovstvím Evropy ve Francii, pokračovala dvěma světovými poháry v Itálii a Německu, dále MČR ve Špindlerově Mlýně a zakončena byla SP v Norsku. Za největší moje úspěchy v kategorii U18 považuji 5. místo ve sprintu z Itálie a 10. místo z Norska z individuálu, který je mou nejoblíbenější disciplínou. Všechny mládežnické světové poháry jsem absolvoval spolu s dalšími členy reprezentace Ondrou Součkem a Evou Matějovičovou. S Evčou občas běhám i tzv. Mix relay, což je závod smíšených dvojic.